Co musí vědět každý, kdo 3D tiskne a prodává své výtisky
Svět 3D tisku se vyvíjí neuvěřitelným tempem a mnoho hobby i profesionálních tiskařů postupně zjišťuje, že kromě technologií, materiálů a softwaru existuje ještě další, často podceňovaná oblast: právo a odpovědnost za výrobky.
A právě ta dokáže potrápit i zkušené tvůrce.
V dalším dílu podcastu Solidního studia jsme se proto zaměřili na to, co často přehlíží i zkušenější tiskaři: kdy se z nevinného domácího výtisku stává regulovaný výrobek, co znamená uvést produkt na trh a jaké chyby mohou vést k sankcím nebo problémům se zákonem.
Advokátka Petra Stupková z právní agentury LEGITAS, která se dlouhodobě věnuje právu v technologiích, upozorňuje, že s příchodem nových evropských regulací už nestačí „dát výtisk na e-shop a doufat, že to projde“. A existují oblasti, ve kterých se kreativita 3D tiskařů může velmi rychle změnit v obcházení zákona.
Hračky, které se tváří jako dekorace? Regulátor je pozná
Jeden z nejčastějších pokusů, jak se vyhnout certifikaci, vypadá zhruba takto:
„Je to sice hračka, ale pojmenuju to jako dekorativní předmět.“
Typickým příkladem jsou populární klouboví „hadi“, tisknutí ve velkém a prodávaní po celém světě.
Jenže evropské právo má jasno:
- pokud se výrobek chová jako hračka,
- pokud si s ním budou hrát děti,
- pokud svým tvarem a funkcí hračku připomíná,
…pak je to z právního hlediska hračka, bez ohledu na to, co uvedete v popisu.
Prodávat hračku bez certifikace znamená porušení zákona a hrozí sankce. A když je hračka maskovaná jako „dekorace“, může to být považováno za úmyslné obcházení pravidel.
Vykrajovátko z 3D tiskárny je vykrajovátko. I když napíšete „na plastelínu“
Další evergreen: běžná 3D tištěná vykrajovátka.
Někteří tiskaři se domnívají, že když uvedou, že je vykrajovátko „pouze na modelínu“, nejsou povinni splnit normy pro styk s potravinami.
Evropská legislativa to však vidí jinak:
- pokud výrobek vypadá jako předmět určený pro potraviny,
- a zákazníci ho tak s vysokou pravděpodobností použijí,
…pak musí splňovat požadavky pro materiály přicházející do kontaktu s potravinami.
„Vykrajovátko, které nesmí přijít do kontaktu s potravinami“ zkrátka nedává smysl. Buď splňuje hygienické a bezpečnostní podmínky, nebo nejde o výrobek vhodný k prodeji.
Náhradní díly z 3D tiskárny: kdo nese odpovědnost?
Čím dál víc lidí tiskne vlastní náhradní díly do zařízení, aut nebo domácích spotřebičů. U osobního použití je to vaše riziko.
Problém nastává, když takový díl začnete prodávat nebo někomu dodávat.
V případě nehody nebo škody způsobené vadou výrobku mohou nést odpovědnost:
- autor 3D modelu,
- osoba, která díl vytiskla,
- technik, který díl namontoval,
- případně všichni společně.
Zvlášť rizikové je, když si uživatelé mezi sebou posílají STL soubory bez jakékoli smlouvy nebo dohody. V případě škody nastává právní chaos.
A ano, tohle se týká i zdánlivě nevinných 3D tištěných hraček: pokud se dítě zraní, řeší to policie.
Výrobci začínají sami zveřejňovat 3D modely. Je to krok kupředu, ale má limity
Stále více firem – například Prusa, Philips nebo Miele – začíná nabízet oficiální 3D modely svých náhradních dílů. EU to podporuje, protože to zvyšuje opravitelnost výrobků a snižuje množství odpadu.
Důležité ale je:
- výrobce odpovídá jen za správnost dat,
- ne za vaši tiskárnu, filament, nastavení ani výsledný výtisk,
- a už vůbec ne za to, jak díl namontujete.
Pokud model stáhnete z neověřených zdrojů (často z čínských portálů), může být nepřesný nebo špatně naskenovaný. Pokud způsobí škodu, odpovědnost padá na vás.
EU zpřísňuje pravidla: GPSR a povinnosti každého výrobce
Nové evropské nařízení GPSR (General Product Safety Regulation) přináší přísnější požadavky na všechny výrobky uváděné na trh, včetně 3D tištěných:
- každý produkt musí mít kartu výrobku,
- musí být jasně uveden výrobce,
- pokud výrobce neuvedete, stáváte se jím vy,
- a přebíráte plnou odpovědnost.
Snažit se vyhnout certifikaci tím, že hračku nazvete „dekorací“, je dnes velmi riziková strategie.
Praktické otázky a odpovědi
Můžu prodávat 3D tištěného hada jako dekoraci?
- Pravděpodobně ne. Pokud se výrobek chová jako hračka, regulátor ho tak posoudí.
Pomůže mi, když vykrajovátko nazvu „na plastelínu“?
- Nepomůže. Pokud je určeno (nebo použitelné) na potraviny, musí splňovat příslušné normy.
Kdo nese odpovědnost, když 3D tištěný díl způsobí škodu?
- Kdokoli v řetězci: autor modelu, tiskař, montážník – případně všichni najednou.
Je bezpečné stahovat náhradní díly z internetu?
- Ano, ale pouze pokud pocházejí od oficiálního výrobce. Neověřená data mohou být nepřesná a riziková.
Proč výrobci zveřejňují 3D modely?
- Protože EU je k tomu vede – jde o ekologii, opravitelnost a snížení odpadu. Výrobce ale odpovídá pouze za data, ne za váš tisk.
Můžu prodávat 3D tištěný výrobek bez uvedení výrobce?
- Ne. Neuvedením výrobce se jím automaticky stáváte vy.
🎥 Sledujte Solidní studio na YouTube📸 IG & FB: @materialpro3D
🌐 www.solidify3d.cz
Zdroje:
- shrnutí právních informací založené na odborných výkladech Petry Stupkové (LEGITAS)
- General Product Safety Regulation (GPSR):
https://single-market-economy.ec.europa.eu/single-market/goods/product-safety/general-product-safety_en - EU směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky:
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32085L0374